Jdi na obsah Jdi na menu
 


NEZAPOMÍNÁM NA POSLANCE ING. BOHUSLAVA CHŇOUPKA

18. 7. 2010
NEZAPOMÍNÁM NA POSLANCE ING. BOHUSLAVA  CHŇOUPKA

ZNAL JSEM ING. B. CHŇOUPKA – ministra zahraničí ČSSR, NEZAPOMÍNÁM


V sedmdesátých letech, před volbami do Federálního shromáždění, byl doporučen ing. B. Chňoupek vedení okresu Žďár nad Sázavou za poslance. V té době zastával funkci ministra zahraničních věcí  ČSSR. Ústřední orgány žádaly, abychom se k jeho kandidatuře vyjádřili a předali centrálním orgánům své stanovisko. Bylo to veliké překvapení. Byli jsme však rádi, že nám byl, z centrální sféry, předložen tak významný kandidát. Všechny zainteresované okresní instituce návrh projednaly a s návrhem souhlasily. Naše zpráva byla poslána neprodleně na centrální orgány. Po čase byl ing. B. Chňoupek zaregistrován jako kandidát za poslance za náš žďárský okres. Od tohoto okamžiku začal  navštěvovat pravidelně okres. Besedoval s okresními činiteli, stejně jako se zástupci průmyslových, zemědělských podniků, lesnictví, školství, kultury.

Obrazek

  Ing. B. Chloupek při prohlídce Žďáru nad Sázavou s Ing. O. Pospíšilem


 Vpravoval se tak do problematiky okresu, poznával lidi a jejich problémy. Mezi obyvateli si získával velkou autoritu a popularitu. Zvolen byl jednoznačně. Od té doby se všemožně angažoval za plnění představ a plánů rozvoje okresu. Pomáhal k odstranění škod, které způsobila, ve velké části okresu, nečekaná zimní kalamita. Byla zničena velká část lesů v chráněné krajinné oblasti, ledem a větrem polámané sloupy elektrického a telefonního vedení, ochromena doprava a zásobování obyvatel.

Obrazek

  Takto byla poničena ledem a silným větrem velká část lesů v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy


Vyvíjel úsilí, aby byla  ve Žďáru otevřena Střední zdravotnická škola a také dotovány některé potřebné stavby ve známé akci Z.


Pomáhal  ke zvyšování kvalifikace základního okresního aktivu, ředitelů závodu, škol, kulturních zařízení a předsedů zemědělských družstev. Každého čtvrt roku osobně nebo někdo z vedoucích činitelů ministerstva zahraničních věcí, přednášel o československé zahraniční politice vůči zemím Východu i Západu s různým společenským zřízením. Připomínal jejich společenský vývoj i naše zájmy v těchto zemích. Orientoval na budoucí světové trendy, upozorňoval na předpokládané problémy, které vyplývaly pro československý vývoj z globálních tendencí světa. Byly to významné přednášky, významná orientace do budoucnosti  a také obrovská hodnota pro představitele podniků okresu. Z jeho doporučení, na základě poznání práce žďárského okresu, zorganizoval návštěvu velvyslanců všech západních a východních zemích ve Žďáru nad Sázavou, prohlídku města, provozů Žďárských strojíren a sléváren , sklárny ve Šrdlovicích a také besedu se všemi významnými osobnostmi Žďáru a okolí. Ministr a poslanec se setkal mnohokrát s umělci našeho okresu. Besedoval s nimi a zajímal se o jejich tvorbu. Díky jemu na mnohých ambasádách světa visely obrazy umělců Žďárska a interiéry budov zdobily výtvory sklárny. Do Žďárských vrchů  přijížděl rád i se svoji rodinou a významnými hosty ze zahraničí.
V polovině sedmdesátých let československá vláda a ústřední výbor KSČ, mínily investovat do rekonstrukce či výstavby budovy, která by sloužila pro potřeby zahraničních delegací. O takový projekt  projevily okresní orgány zájem. K tomu účelu byla zakoupena nevyužitá hájenka v lese mezi Fryšavou a Třemi Studněmi. Zrekonstruovala se a vedle ní byl postaven objekt pro obsluhu. Díky vynikajícím odborníkům z Hlinska interiér a zařízení sneslo ty nepřísnější kritéria. Při kolaudaci zástupci centrálních orgánů, hodnotili dílo za jedno z nejlepších v republice. Po návštěvách několika zahraničních delegací navštěvovali nový objekt i další ministři vlády se svými návštěvami a i ministr zahraničí poslanec B. Chňoupek. Místní zlí jazykové okamžitě roznášeli „tutové“ zprávy, že objekt byl postaven prý výhradně pro něj.
Stejně nepochopitelně „zabírala“ veřejné mínění zpráva o honech, kterých se poslanec Chňoupek, na základě pozvání ředitelství Státních lesů, zúčastňoval. Prý si nechal nosit svačinu a nabíjet pušku. Myslivostí se dlouhodobě  zabýval  a pozvání s díky přijímal.  Mnohokrát diskutoval s lesníky o ochraně a udržování krajiny, o problémech, které jsou  příčinou devastace přírody. Sám jsem neoplýval zájmem o myslivost a tak ministra na hony doprovázeli ti činitelé okresu, který holdovali tomuto zájmu. Aby získali jeho přízeň a náklonnost tak mu při honě, o své vůli, nabídli pomoc nabíjet pušku a nosit kabelku se svačinou. Aniž o cokoliv žádal, podlézali mu. V zápětí, mezi svými kamarády,  ministra pomlouvali. Co si to prý „dovoluje“  obtěžovat okresního činitele a vyžadovat úslužnosti. Všechny „fámy“ jsem ověřoval, ptal se dalších lesníků i ministra. Nebyla to pravda. Nakonec jsem zavolal tohoto okresního činitele a zeptal se proč to dělá, proč zasévá nebezpečná tvrzení do veřejnosti. Prosil jsem ho, aby se přestal představovat jako jakýsi nepovedený „hrdina“, neboť jeho výroky a praxe jsou ubohé a nesvědčí o jeho vysokém intelektu. Zčervenal! Nepodíval se do očí a vše zapíral.
S ministrem B. Chloupkem jsme procházeli i obcí Cikháj. Zajímal se proč dosud není  vyjasněn původ místního názvu Zlatnice a Stříbrné studánky a také proč budova č. 1 není vedena a udržována jako chráněná památka. Byla to první budova klášterského panství, v niž šafář se šafářkou a dalšími konvršy  rozvíjeli v katastru obce zemědělskou výrobu pro potřeby Žďárského kláštera. Z období 17. století ho zajímalo ho místní sklářství a výroba dřevěných hodin se skleněným cimbálem jako jeden z významných výrobků 18. století v Cikháji.

Obrazek

Tvrdil, že dům, jako sídlo správy žďárského Kláštera, byl měl opraven a veden jako trvalá památka se stálou výstavou výrobních prostředků středověku a tehdejších technologií  zemědělských a lesnických prací včetně místních výrobků. Neopomněl projít všechny památníky partyzánského odboje. Monumentální památník v Cikháji označil za skvost místa. Vyprávěl jsem mu jak vůbec vznikl. Chodili jsme v roce 1974 po Cikháii a po místech odboje  se žďárskou  akademickou malířkou Libuší Vojtkovou.

Obrazek

Ing. B. Chloupek mezi účastníky slavnosti míru v Cikháji (v páté řadě) u Památníku partyzánského odboje

 
Vyprávěli si o odboji, o občanech, kteří se zúčastnili partyzánské činnosti. Z obchůzky krajiny a významných míst obce a z vyprávění zpracovala L. Vojtková 6 návrhů památníků. Po dlouhých rozporuplných diskusích mnoha činitelů a orgánů,  jsme vybrali a prosadili jeden a to ten, který byl odhalen v roce 1975. Kámen na ocelových podstavcích pochází z lesů od Křižánek a váží 24 tun.  Poslanec B. Chňoupek prohlásil, že památník  symbolizuje tíhu i sílu boje a velikost vítězství. Památník je dodnes ceněn návštěvníky jako jeden z nejcennějších ve Žďárském okrese.

Obrazek

 

Památník partyzánského odboje v Cikháji


Podporoval aktivity akce čistění studánek, která se každoročně vyhodnocovala  u Stříbrné studánky na Žákově hoře, jakož i další aktivity okresu v oblasti životního prostředí. Rád navštěvoval slavnosti míru v Cikháji  a besedoval s občany bez ohledu jejich politického přesvědčení či náboženského vyznání. Vysoce hodnotil okresní aktivity, které směřovaly k přetváření přírody a společnosti a vycházely z poznání společenských zákonitostí, materiální a duchovní kultury. Tvrdil, že taková praxe tvoří základ poznání, na němž je založen vědecký světový názor.  Dle něj člověk není utvářen jako pasivní produkt vnějšího působení, ale  sám v praktickém jednání neustále vytváří společenské bytí a s tím i sebe sama, jako produkt tohoto bytí. V tom viděl potvrzení vědeckého faktu, že člověk, i zde ve Žďárském okrese, vytváří dějiny.
Nikdy neopomněl říci, nám domorodcům, že žijeme v krásném kraji. Rybníky i pole se střídají v mírně zvlněné krajině s lesy, loukami plných květů. Na loukách se často za podveřeru nebo svítání setkáváme s plachou zvěří. I přesto, že svůj kraj známe, stále v něm nacházíme nová a nová zákoutí, která se nás dotýkají svým kouzlem. Podpořil dětské duše, které se učí s nimi zacházet jako s malými klenoty naší vlasti.

 

Obrazek

Zástupce dětí a pionýrů informuje dne 5. 5. 1976 u Stříbrné studánky na Źákově hoře v Cikháji Ing. B. Chňoupka a okresní představitele o počtu vyčistěných studánek a vysázených keřů a stromků



  Svůj kraj bychom měli dokonale znát a mít ho rád. Stojí za to ho také chránit a vytvářet tak, aby všechny klenoty byly zachovány i pro další generace. Jeho pomoc i názory jsme vítali a byli rádi, že v úsilí o dobro jsme nebyli sami.

Byl to významný poslanec.  Připomeňme si úryvek z básně Donáta Šajnera „Vzkazy“. Nikdy nejsi sám, ani pláč studánek není sám,/ ani kořeny stromů nejsou samy./ Ani vítr, bratr mraků nevěří, že je sám./ Ani živ, ani mrtev nejsi sám,/ když včerejšek, dnešek a všechny dny jsou v tobě,/ A ty jsi se vším a ve všem/ a já jsem u tebe i s tebou,/ abych ti mohl říci : Dobrý den!

 

                                                   Rudolf Hegenbart 
                                                   Fotografie archiv autora článku

 

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Bylo nám krásně

(Petr Fořt, 20. 10. 2011 13:13)

Byla to krásná doba. Za rýmovačku: "Haj husičky haj, Gotwald nám dal ráj" šel dělník do kriminálu za rozvracení republiky. Ani se nedivím, že byl Chňoupek zvolen jednoznačně. Určitě byl ze všech kandidátů nejlepší.