Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kolik vlastně je vojenských pietních míst ?

7. 7. 2006
Kolik vlastně existuje vojenských pietních míst ?


Nejprve si je třeba ujasnit pojmy. V současné době platí Zákon 122/2004 Sb.ze dne 20. února 2004 o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb. , o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kde je válečný hrob definován takto v části první takto :

§ 2
Vymezení pojmů

(1) Válečným hrobem je pro účely tohoto zákona místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.

Válečným hrobem může být hrob jednotlivce, hrob hromadný nebo osárium, včetně náhrobků a ostatního hrobového zařízení. Válečným hrobem je rovněž evidované místo s nevyzvednutými ostatky osob zemřelých v souvislosti s válečnou událostí, anebo jiný objekt, který je za válečný hrob považován v souladu s mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána.

(2) Válečným hrobem je pro účely tohoto zákona i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a oběti, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo oběti osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.


Dále se pro vlastní definici pojmu dá využít Usnesení vlády ČR č.1292 ze 6.12.1999 ( Pravidla pro poskytování a čerpání účelových dotací ze státního rozpočtu na zabezpečení péče o válečné hroby v České republice a finančních darů do zahraničí ), kde se v příloze praví :

Článek 1
Všeobecná ustanovení

3. Válečnými hroby se pro účely Pravidel rozumí samostatné nebo hromadné hroby, mohyly, hřbitovy nebo jejich části, osária, památníky, pomníky a pamětní desky na těchto místech postavené, kde jsou pochovány osoby, které v době své smrti:

a) byly občany Rakousko-Uherska s domovským právem v obci, která se později stala součástí Československé republiky (Republiky československé), Česko-Slovenské republiky (Česko-Slovenska), Československé republiky, Československé socialistické republiky, České a Slovenské Federativní Republiky či České republiky,

b) byly osobami českého původu, které padly, zemřely nebo jinak zahynuly v důsledku válek, ozbrojených konfliktů, v zajetí nebo v jeho důsledku při výkonu služebních povinností na území České republiky a v zahraničí,

c) byly příslušníky armády cizího státu, osobami bojujícími v ozbrojených konfliktech nebo zajatci bez ohledu na jejich státní příslušnost,

d) měly domovské právo či právo trvalého pobytu na území Československé republiky (Republiky československé), Česko-Slovenské republiky (Česko-Slovenska), Československé republiky, Československé socialistické republiky, České a Slovenské Federativní Republiky či České republiky.


A v neposlední řadě můžeme použít například ještě znění Dohody mezi vládou ČR a vládou Republiky Slovinsko o péči o válečné hroby ze dne 27.11.2003 ( sdělení MZV č.95/2003 ), jenž vstoupila v platnost dne 6.6.2005 a kde se praví :


Článek 1

Definice pojmů

Pro účely této Dohody uvedené pojmy znamenají:

a) „válečné hroby" - místa, kde jsou pochovány osoby či umístěny ostatky osob, které zahynuly v důsledku vojenské operace, které se aktivně účastnily, či válečného zajetí, zahrnujíc v to hroby jednotlivců i hroby hromadné a osária, jakož i pomníky, mohyly, pamětní desky a památníky na těchto místech postavené;

b) „české válečné hroby" - válečné hroby na území Republiky Slovinsko, kde jsou pochováni čeští občané (občané bývalého Rakousko-Uherska a bývalého Československa);
c) „slovinské válečné hroby" - místa na území České republiky, kde jsou pochováni slovinští občané (občané bývalého Rakousko-Uherska a bývalé Jugoslávie).


Na základě výše uvedených podkladů je myslím zřejmé, že obecný omyl, že válečný hrob zcela nezbytně musí být místo, kde jsou ostatky padlého či zemřelého nemá žádný reálný podklad. Jakkoliv se to může zdát komukoliv podivné, tak i pamětní deska na domu je válečným hrobem.

A to se vším co k tomu patří. Od evidence,přes údržbu po patřičnou pietu daného místa. I přes výše uvedená fakta se ale stále můžeme setkat s tím, že obec trvá na tom, že v její působnosti žádný válečný hrob není, i když naproti obecnímu úřadu je pomník Obětí 1.světové války a nedaleko je pamětní deska Oběti nacistické persekuce. Tato v nejlepším případě nedůslednost způsobuje nejen to, že daná lokalita není zanesena do databáze Ministerstva obrany, ale obec na dané místo ani nečerpá možné dotace na údržbu. A to netřeba mluvit o stovkách pietních míst rozesetých po lesích, okrajích silnic a polí. Ale i tato místa se dají podle parcelních čísel přířadit k majiteli.

Naše činnost spočívá v dohledávání všech památek a doplňování dostupných údajů. Právě proto při mapování nepoužíváme terminologii válečný hrob jako obecný termín, ale dělíme ji dle zažité logiky. Celek nazýváme vojenská pietní místa ( ostatně tak, by se dle nás měly jmenovat i v zákoně ) a ten dělíme na válečné hroby, hroby, pomníky, památníky, pamětní desky, osária a případně i válečné hřbitovy. Toto není zbytečné slovíčkaření. Jak vyplývá i Zákona 122 a dotační politiky např. MO na válečné hroby lze získat dotace a např. válečný hrob na hřbitově by tím byl zdarma. Pravda nejsou to velké položky pro jednu obec, ale v rámci ČR by se mohlo jednat o nemalé prostředky. O tom co je a není rozhoduje komise při MO. Je třeba si uvědomit, že existují stovky hrobů ( rodinných ) na kterých je ale výslovně uvedeno, že je zde fyzicky pohřben voják padlý např. v 1.světové válce. Což je vlastně přesně to co pojmenovává § 2 odst.1 Zákona 122/2004. Tedy by do evidence válečných hrobů musely být zahrnuty i rodinné hroby ( což například my na našich stránkách již provádíme, neboť se domníváme, že dané místo válečným hrobem je ). A takových nejasností jen na základě slovíčkaření by se mohlo objevit více.

Stejným problémem po opuštění od toho co vlastně je válečným hrobem ( vojenským pietním místem ) je jak danou lokalitu počítat. Pro příklad : malá obec, 50 obyvatel. V druhé světové válce její občan padl v rámci bojové činnosti, byla umístěna pamětní deska na jeho rodný dům, na návsi má pomník a na hřbitově hrob. Je to 1 místo či celkem 3. Podobným případem jsou vojenské hřbitovy, osária a hromadné hroby. Započítat vojenský hřbitov kde leží celkem skoro 2000 vojáků ( každy s vlastmí náhrobkem ) jako 2000 položek či jako 1. Opět se může zdát, že je to zbytečná byrokracie. Zdát se to může každému až do chvíle, kdy v rámci žádosti o dotaci bude uvádět tato čísla, že ? Asi je rozdíl uvést, že mám 1 válečný hrob s 2000 pohřbenými a dostat 1000 Kč nebo že mám 2000 válečných hrobů a dostat 2 miliony Kč.

Pro naše mapování se tedy snažíme vycházet z toho, že 1 hmotná památka = 1 válečný hrob ( pro nás vojenské pietní místo ). Mnohdy jsou pravda potom 2-3 místa velmi blízko sebe, ale celkově se získává lepší přehled. Ucelenou metodiku teprve zpracováváme a po jejím dokončení ji uveřejníme na našich stránkách. Nyní bych opět rád zdůraznil, že jsme stále jen parta nadšenců se zájmem o historii vlastní země. Nejsme instituce ani organizace a proto si pro vlastní mapování můžeme dovolit i vlastní metody a postupy.

A nyní se zvolna dostávám k tomu proč vlastně vznikl tento příspěvek. Nechceme se zabývat penězi. Pravda, říká se, že se vše okolo nich točí, ale my si vše financujeme sami a ani o žádné dotace nežádáme. Ostatně děláme skoro to samé co provádí i státní správa a samospráva, takže by bylo přinejmenším nehospodárné, aby nás tyto instituce dotovaly. Tento text vznikl proto, abychom my získali představuvu o kolik památek se jedná a tomu přizpůsobovali naše snahy a cíle.

Při hledání podkladů jsem narazil na několik čísel o kolik památek se vlastně má jednat. Naneštěstí nikdo z nás není historik, takže se v tomto textu omezím pouze na uvedení faktů. Bude rád a myslím nejen já, pokud se na toto téma rozproudí diskuse, která nám pomůže se dobrat k nějakému výsledku.

Přehled o uváděných počtech válečných hrobů

zdroj / položka
MO ČR Jaroslav Tvrdík 27.2.2002 pro rozhlas
www.army.cz 18.5.2006
vyjádření řed.Odboru mimoresortní spolupráce Ing.Josefa Prokeše
PhDr.Zdeněk Vališ ve svých článcích na Internetu
NO 25-26/2000 plk.v.v.Mgr.Václav Neměc pracovník Úřadu pro vet.válek a odboje
časopis MO Areport č.14-15/2006

1)
poznámka
válečné hroby v ČR

72244

(z toho 35024 německých)

18280

171385
(se 203160 ostatky)
+ 63478 neupravených VH (se 119192 ostatky)



18280

po krajích ČR :
Praha - 2638
Plzeňský-1185
Středočeský-1855
Jihočeský-915
Ústecký-1562
Vysočina-281
Liberecký-350
Jihomoravský-4240
Karlovarský-121
Olomoucký-118
Královehradecký-2856
Moravskoslezský-530
Pardubický-803
Zlínský-826

válečné hroby v zahraničí
6733
(ve 28 zemích)


6700


VH ve Francii

572

757
572

VH ve Velké Británii

313

478
313

VH v Rusku

309

433
309

VH na Ukrajině

38

387
38

VH v Itálii

22

900
22

VH v Polsku



845


VH v Africe



26


VH v Číně



10



Z výše uvedené tabulky vyplývá, že budeme rádi za každou další informaci pro naše hledání.

Martin Brynych

_____
Poznámka :
1) u údajů z Areportu 14-15/2006 je uvedeno, že se jedná o průběžné údaje, které jsou postupně doplňovány
 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Slovinsko

(Martin, 27. 4. 2008 21:11)

Doporučuji se obrátit na Referát válečných hrobů MO
http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=7110

Slovinsko

(Balcárek Petr, 27. 4. 2008 21:07)

Jelikož se celkem živě zajímám o historii a zejména o 1. sv válku a její bitvy , chtěl bych najít kontakt nebo odkaz na někoho , kdo má ponětí o stavu , množství a výskytu hrobů padlých českých vojáku především na území dnešního Slovinska.
Celkem často tam jezdím a rád bych se na některá místa vypravil a mohl bych i pomoci při údržbě nebo opravách těchto hrobů. S pozdravem Balcárek Petr - mail: cardafly@seznam.cz