Jdi na obsah Jdi na menu
 


Spomienka na popravu čs. dôstojníkov v Kaunicových kolejích v Brne

24. 6. 2012

Spomienka na popravu čs. dôstojníkov v Kaunicových kolejích v Brne

brno_21.6._102.jpgVo štvrtok 21. júna 2012 sa v Brne – Kaunicových kolejích uskutočnila pietna spomienka pri príležitosti 70. výročia popravy siedmich čs. dôstojníkov na čele s posledným predvojnovým náčelníkom Vojenskej akadémie v Hraniciach na Morave a veliteľom ilegálnej odbojovej organizácie Obrana národa na Morave, ruským legionárom, divíznym generálom in memoriam Otakarom Zahálkom (1891–1942).

Zahálka, po okupácii Čiech a Moravy nacistami, zapísal do kroniky akadémie okrem iného aj tieto slová: „Rozcházíme-li se v bolesti nad ztrátou toho, co bylo naší láskou a naším životem, zůstává v nás nezlomná hrdost a čisté svědomí, že jsme byli věrnými a poctivými služebníky nového státu. A tu hrdost československého důstojníka poneseme až do hrobu! Loučíme se navždy? Věřím, že nikoli. I já věřím ve vzkříšení, jako to řekl pisatel této kroniky. Láska k vlasti, obětavost nezdolnost a síla v našem národě zůstávají a trvá i víra v lepší budoucnost. Náš národ, tolikrát těžce zkoušený, se opět dočká lepších dob a zachová si svůj jazyk a svou schopnost života pro všechny věky. Hranice, na Bílou sobotu, dne 8. dubna 1939. Brig. gen. Otakar Zahálka, velitel vojenské akademie."

Neboli to prázdne slová a tento skutočný vlastenec to spolu so svojimi šiestimi dôstojníckymi druhmi a spolubojovníkmi popravenými 21. 6. 1942 (Josef Jakob, František Kopuletý, Adolf Matějů, Stanislav Pergler, Jan Svoboda, Jan Valenta) dokázal aj zoči-voči nepriateľom ľudskej kultúry a  civilizácie, katom a gestapáckym vrahom českého i slovenského národa. Rodiny popravených vlastencov ich popol z brnianskeho krematória nikdy nedostali, zato museli zaplatiť účet za ich spopolnenie. Rozsudky stanného súdu v Brne vynesené 21. 6. 1942 boli vykonané v ten istý deň. Vtedy bolo v Brne popravených ešte ďalších 5 osôb a u mužov bolo v zdôvodnení uvedené, že „boli v spojení s osobami, ktoré mali účasť na činoch nepriateľských Ríši“. Jediná v ten deň v Brne popravená žena Božena Brunclíková, uvedená v zozname pod číslom 12, mala ako zdôvodnenie uvedené, že bola odsúdená za to, že „schvaľovala atentát na SS Obergruppenführera Heydricha a vyzývala na podporu páchateľov“.

Podľa spomienok pamätníkov a dokumentov sa na popravy v Kaunicových kolejích, ktorými prešlo viac ako 35.000 väzňov a zomrelo tu viac ako 1350 našich hrdinov, chodili pozerať nemecké ženy i s deťmi a v Brne sa na toto strašné divadlo dokonca predávali vstupenky!

Pietny akt v Brne usporiadala Československá obec legionárska, Jednota Valtice (František

Trávníček) a za Jednotu ČsOL Český Brod a Spolek pro mapování vojenských pietních míst o. z. Praha,  sa na ňom zúčastnil F. Vrábel z Bratislavy.

 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář