Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak jsme na tom po více než půl roce provozu našich stránek ?

9. 7. 2006
Jak jsme na tom po více než půl roce provozu našich stránek ?

Tento příspěvek se chystám napsat už více než měsíc. Mělo to být k červnu, je to až nyní. Asi by to ještě nějaký čas počkalo, ale díky tomu, že mám opravdu "kvalitní" připojení k internetu, mám nyní čas na psaní a nemohu provádět administraci, což je nemilé.

Vlastní mapování pietních míst začlo vlstně v létě 2004, kdy se na tomto dohodlo pár členů středočeského výboru Sdružení válečných veteránů. V té době vlastně skoro to samé na základě Zákona 122/2004 začalo provádět i Ministerstvo obrany. Shodou okolností, ale podobnou aktivitu vykazuje i celá řada jednotlivců ve všech koutech ČR. Jsou to nejen zájemci o vojenskou historii, genealogové, ale i celá řada regionálníhc patriotů, kteří jen nelibě nesou fakt, že dějiny vlastního národa jsou zvolna opomíjeny a média jsou přeplněna Superstar, Vyvolenými a podobně hodnotnými pořady.

Dva roky jsme o sobě vlastně nevěděli, snažili jsme se každý nějakým způsobem o totéž s různými výsledky. Středočeši kupříkladu celekm rychle upustili od záměru zahájit mapování okresu Kolín, protože spolupráce s různými institucemi byla tragická. Z několika set žádostí o pomoc či radu došlo jen pár odpovědí. Všichni Ti co nám kdy pomohli jsou v naší stránce díků v sekci historie. Z tohoto seznamu si lze udělat představu o tom kolik zklamání jsme zažili v této době.

Přes to všechno se podařilo vytvořil skoro úplný seznam pietních míst pro Soudní okres Český Brod, byly vytvořeny off-line webové stránky, mapa ve formě plakátu, textový návrh publikace. S tím vším jsme plni nadšení opět obešli pár institucí a opět jsme byli ubezpečení, že děláme dobrou práci ( většina phlasů ), že děláme zbytečnou práci ( 1 jedniný, ale o to z horší strany, dokonce z té jejíž odkaz máme na titulní straně mezi oblíbenými - schválně zkuste si tipnout odkud to bylo ).

Na podzim 2005 se míra naši trpělivosti s neúnosným stavem v této oblasti dostala za snesitelnou mez. Celý rok jsme čekali na prvotní výsledky státního mapování. Poslouchali jsme zábavné ubezpečení úředníků samosprávy, že žádná taková povinnost není, posléze měněná na to, že zákon sice je, ale plnit se bude časem a podobné. Oázou v poušti nepochopení v tomto bylo Ministerstvo obrany, které vyvíjelo snahu jak co nejrychleji posbírat informace. Provozovalo dokonce ještě jedny webové stránky s instrukcemi pro obce, šířilo program na evidenci a ochotně snášelo naše dotazy a poskytovalo nám informace. Mimochodem tento dobrý pocit z refrátu válečných hrobů máme dosud. No ale to byla jedna z mála poztivních vyjímek.

Proto jsme se rozhodli udělat vlastní web. Estranky se pro tento účel jevily přímo dokonale. Nikdo z nás stránky neumí dělat a ochota provozovatelů stránek je asi bezbřehá. Ochotně nám vždy vyšli vstříc a to i když jsme nebyli schopni položit dotaz úplně polopaticky. Kéž by si s nich vzali příklad někteří poskytovatelé připojení k internetu.

Pokus to byl jen malý, 3 okresy, pár pietních míst, přihlášení do vyhledavačů a seznamů a čekání. Výsledek nebyl nic moc, většinu návštěv jsme si "udělali" sami. Ale pár ne. A to byla motivace. V lednu jsme tedy přidali a celkem 1012 návštěv už nemohl být jen od nás. V té době se objevil první externí přispěvatel, pan Zdeněk Beneš. To byl další impuls. Únor nás návštěvami přiblížil k číslu 2000 a navíc s námi spojil své úsilí pan Vladimír Štrupl, jeden z těch, který celá léta sbíral a ukládal tyto podklady. Zde bych také rád poděkoval serveru www.válka.cz za to, že v této době tolerovali naše výzvy o pomoc a spolupráci. Mnoho jich bylo vyslyšeno.

Březen už byl s číslem 3166 návštěv v mezích našich bujných představ o tom jak může malý nekomerční web růst.A následoval duben se 4237 návštěvami, ale hlavně skoro deseti dalšími přispěvateli.

V květnu se k nám přidal další velký sběratel vojenské historie pan Ivo Šťastný a i návštěva byla opět vyšší a to 4270 přístupů.

V Červnu jsme překonali květen celkovými 4719 návštěvami.

A v hned v úvodu července se k našemu úsilí připojil pan Petr Tichý, sběratel z Moravy.

Celkem jsme zaznamenali za ten něco málo přespůlrok více než 21000 návštěv. A to návštěv nejen z ČR, ale z mnoha zemí světa i zámoří.

Nerad bych vynechal další naše přispěvatele, všichni jsou uvedeni na stránce s díky, ale poděkování není nikdy dost a proto bych si dovolil znovu jim poděkovat. Jedná se o Zdeňka Beneše, Vladimíra Štrupla, Radka Nimburského, Kajugu, Michala Beneše, Jirku Huška, Oldu Tetura, Pepu Přerovského, Michala V., Janka K., Ing.Františka Steklého, Standu Kaina, Jana Štrupla, Dianu Štruplovou, Radima Kapavíka, Radka z Prahy, Jirku Kepla, Lubomíra Macha, Ervína Silného, Iva Šťastného, Radka Říhu, Lukáše Doubravu, Pepu Rakouského, Dr.Rudolfa Hegenbarta, Michala Plavce, Prof.Bohuslava Veverku, Zdeňku Brynychovou, Petra Tichého a Jana Vallu.


A jak budeme pokračovat ?

Předně je třeba říci, že to co je na webu není rovno tomu co máme "nehledáno". Toho je o něco více. V tuto chvíli čeká ve frontě na zařazení asi 400 zaměřených VPM a zhruba o něco menší počet míst zatím bez souřadnic. A vlastně denně chodí další a další, nejen od našich přispěvatelů, ale i od anonymních dárců. Snažíme se tyto věci došlé emailem upřednostňovat, abychom vyjádřili takto poděkování za jejich snahu a úsilí a i podporu, kterou nášemu projektu takto poskytují.

Do budoucna abychom také rádi více vešli v známost a zbavili se nálepky tak trochu naivních nadšenců. Dva roky mnoho znás poslouchalo, že to takto nejde apod. myslím si, že více než 1200 odprezentovaných míst v při malých finančních nákladech tak trochu naznačuje, že při troše snahy a chuti to třeba trochu půjde. Jasně, že těch 19000 či 73000 či 200000 válečných hrobů nebude na webu letos a asi ani za 5 let, ale budeme se snažit, aby toho bylo co nejvíc. S rostoucím počtem přispěvatelů ( což při faktu, že na začátku byly 4 lidé a jeden odpadl ) je celkem solidní šance na kvalitní výsledek v první fázi a skvělý výsledek ve fázi třetí.

V rámci naší prezentace plánujeme nejen pokračovat s přispíváním do různých médií, ale nebráníme se spolupráci s dalšími institucemi. V současné době se pro nás objěvila možnost spolupráce s jednopu vysokou školou, která by nám pomohla v položce pro nás zvláště obtížné ( GIS ). A tato cesta je už od prvních náznaků pro nás více než příjemná.

Dále bychom se rádi věnovali i dalšímu projektu, a tím jsou vojenské insignie. Ten teď celkem stagnuje, ale máme snahu ho alespoň udržovat při životě dokud se nenajde jeho vedoucí, který bude ochoten nad ním trávit nemalé chvilky.

To samé se dá říci i o slibovaných cyklotrasách. K jedné jediné zatím další nejsou. Pravda, pracujeme na dvou dalších, ale času je opravdu moc málo.

A seznamy osob ? Máme podklady pro několik desítek obcí a měst. Ale zde je třeba mít na zřeteli, že se snažíme původní seznamy doplňovat o další možné údaje a celá věc je administrativně dost náročná. Už jen samostný přepis údajů je zdlouhavý. Ale rozhodně neopouštíme myšlěnku, že seznamů by vlastn ěmělo být tolik, kolik je obcí ( přes 7000 ).

A to by asi bylo vše pro první půlrok našich snah.

Ukončil bych tento text jedním z našich hesel :

NIC NEBUDE ZAPOMENUTO - NIKDO NEBUDE ZAPOMENUT

Martin Brynych
 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

odkaz na web

(Martin, 19. 8. 2006 9:30)

Ta zmínka v textu o odkazu na webovou stránku, kterou máme na titulní straně a který nás považuje za zbytečně pracující již neplatí, neboť byl odkaz odsunut.